1.7.-17.9.2023
v sále muzea
Út-Ne 9-12, 13-17h

Vojta Kyncl se narodil 12.1.1908 v Chlumětíně, nedaleko Hlinska. Už od dětství projevoval výtvarné sklony, když se měl rozhodnout o budoucím povolání, zvolil si textilní školu ve Dvoře Králové nad Labem, tu absolvoval v letech 1924 –1926. Stal se textilním návrhářem v jedné z hlineckých textilních továren a tomuto zaměstnání zůstal věrný. Volný čas však věnoval malbě, zejména krajině. Byl malířem samoukem, ale již od prvních pokusů nacházel mnohé výtvarníky, s nimiž uzavřel často úzká přátelství. Nebyli mu sice přímo učiteli, ale alespoň dobrými rádci. Na samém počátku Kynclova malířského usilování to byl kameničský rodák Josef Dvořák, sám také malíř samouk, později Jaroslav Hudec, Jaroslav Šmídra, sochaři Karel lidický a Josef Wagner. V roce 1941 navštívil Ludvíka Kubu, hudebníka, vědeckého národopisce, spisovatele a malíře v jedné osobě za účelem koupě jeho obrazu. Byl přijat s laskavostí a na oplátku pozval Kubovi do Hlinska na Vysočinu. Setkání a přátelství Vojty Kyncla a Ludvíka Kuby, se stalo osudovým. Do konce života Vojty Kyncla zůstalo trvalou a radostnou hodnotou. Od roku 1942 jezdil Ludvík Kuba pravidelně ke Kynclům až do roku 1952, kdy zde byl naposled. Během deseti let společně s ním maloval, především okolní krajinu. V. Kyncl byl krajinářem, vycházel podle Kubova vzoru rovněž ze zásad impresionistického pojetí skutečnosti. Témata k obrazům vyhledával v rodném kraji Vysočiny, spoustu námětů také čerpal z moravské Pálavy, ze Slovenska, Jugoslávie i odjinud. Kromě krajinářského malování se zabýval v menší míře zátiším a portrétem, hlavně z nejbližšího rodinného prostředí. Svému největšímu zájmu se mohl věnovat jen ve volných chvílích, plně až po odchodu na odpočinek. Už v roce 1934 se zúčastnil první kolektivní výstavy v Hlinsku, další pak byly až v padesátých letech, poslední samostatná výstava byla v Hlinsku roku 1978. Díky lásce k malířství a velkému zaujetí pracoval Vojta Kyncl téměř do posledních dnů svého života. Zemřel 30.6. 1979.